Kde začít náš příběh.
Přeneseme se do doby, kdy v naší vlasti vládl Karel VI., nejmladší syn Leopolda I., jako Karel II. král český a arcivévoda rakouský a po jeho smrti se ujala vlády jeho dcera Marie Terezie. Doba byla zlá a k utužení vlády bylo potřeba i vojsk.
Navštívíme obec Podluhy, kdysi samotu rozprostírající se na úpatí brdských lesů po obou březích malého lesního potůčku Kuňatky, dnes Podlužského potoka. Název obce je jediný tohoto druhu v českých zemích, je odvozen od lužních lesů, močálů převážně porostlých olšinami, dubinami a dalším divoce rostoucím stromovím.
Na podlužském návrší byla postavena tvrz s pivovarem, dále ovčín, v kterém žila rodina Pecharova. Část ovčína se dochovala až do dnešní doby.
Ovčák Jan s manželkou Veronikou, dcerou Antonína Weselého z Podluh. Jejich svatba byla kolem roku 1731.
Zde se jim narodili synové Antonín a Tomáš. Rodina tu setrvala až do roku 1745, kdy se přestěhovala na Hrádek.
Hrad Hrádek stál na mírně vyvýšeném místě mezi Osekem a Zálužím. Majitelé se tu měnili a hrad kdysi malebný a osídlený začal pustnout, až v 17. století dočista osiřel a začal chátrat. Z kamene zříceného hradu byl postaven ovčín, kde se usadila rodina Pecharova z Podluh.
Ovčák Jan s manželkou Veronikou a se dvěma syny Antonínem a Tomášem. Na Hrádku, jak se tam říkalo, se jim narodili ještě synové Josef, František a dcera Kateřina. Měli celkem čtyři syny a jednu dceru.
Dnes Hrádek patří k obci Osek.
Druhorozený syn Tomáš se stává šenkýřem ve Lhotce u Berouna. Obec Lhotka leží na úpatí kopce Plešivec u říčky Litavky, byla v držení knížecího rodu Vrbnů.
Za manželku si Tomáš bere roku 1759 Dorotu. S ní má syny Antonína, Jana a Josefa. Později se Tomáš se svou rodinou stěhuje do obce Želkovice.
Syn Antonín se žení s Lidmilou rozenou Štizanovou z Vinořic a stěhuje se do Bykoše.
S Lidmilou má tři syny a jednu dceru. Synové Václav, František a Antonín a dcera Marie. Prvorozený syn Václav umírá ve 22 letech a syn František už ve 14 letech, dcera Marie se vdává za Martina Wrbu a stěhuje se o pár čísel dál. O synu Antonínovi nevíme zatím nic.
Druhorozený syn Jan se po dědovi stává ovčákem ve Skřipli a žení se s Lidmilou Braunovou z Hostomic. S Lidmilou má dva syny Josefa a Václava. Prvorozený syn Josef se stává krejčím v Hostomicích a žení se s Annou Sedláčkovou z Hostomic. Má tři syny Josefa, Jana a Ferdinanda. Druhorozený syn Václav se také stává krejčím v Hostomicích a žení se s Františkou z Hostomic, děti nemají.
Třetí syn Tomáše a Doroty Josef se žení s Johanou z Libomyšle a stěhuje se k ní. S Johanou má syna Jakuba a dcery Annu a Kateřinu.
Prvorozený syn Jana a Veroniky Antonín Pechar byl mistrem ovčáckým na Tíhavě v panství Hořovickém, kde bylo chováno 2000 matek ovčích, ohromná to plemenná stanice. Dodnes se v obci Tíhava uchovalo místo , kterému se říká „ na ovčárně“. Oženil se s Annou Wünsch (Vinš), kterou měl pět synů: Františka, Václava, Antonína, Jana a Josefa. V roce 1781 zakoupil Antonín Pechar statek v Málkově okres Beroun čp 11 od velkostatkáře Matěje Ježka z Tmáně. Ze zápisu Matěje Ježka je patrno , že se jednalo o velký statek s polnostmi, velkým ovocným sadem. Ze statku musel odvádět desátky a robotovat na panském. V době válečné musel odvádět desátek též armádě. Dále je zde uvedeno, že se na statek vztahuje dědické právo.
Syn Josef se narodil 1771 v Tíhavě s rodiči se odstěhoval na statek v Málkově, kde se roku 1794 oženil s Ludmilou Macourkovou z Málkova a měli spolu 8 dětí : 5 synů a 3 dcery, před smrtí byl 14 let němý, dožil se 81 let. O Ludmile se ví, že byla velmi pobožná, každého dne ráno časně chodíc po hospodářství zpívala si náboženské písně ranní a večerní např: ranní „ můj milý člověče, blíží se svítání „ a večerní „ v podvečer tvá čeládka“. Ludmila zemřela v 80 letech u svého syna Josefa v Hostomicích kam se po smrti svého manžela odstěhovala.
Prvorozený Josef se stal krejčovským mistrem a oženil se s Annou Pánkovou ze Zdic s tou měl syna Josefa, který zemřel brzo po narození, jeho žena Anna také záhy skonala. Josef se roku 1824 podruhé žení. Jeho druhá žena je Marie Parisová z Málkova s ní se odstěhoval do Hostomic. Kde se stal Josef Pechar krejčovským mistrem a měšťanem. S Marií měl 7 dcer a jen jediného syna Josef umírá 3.12 1866 v 70 letech v Hostomicích.
Druhorozený syn Matěj žil na statku v Málkově po smrti otce se stává majitelem statku , v roce 1826 se oženil s Annou Pokornou z Neumětel. S Annou měl 4 děti. První dvě dcery Barbora a Marie se provdaly a odstěhovaly. A dva syny Antonína a Václava . Syn Antonín umírá záhy po narození a na statku zůstává syn Václav.
Čtvrtý syn František Pechar se roku 1822 odstěhoval , jako pomocný učitel , do Hudlic. Po osmi letech se odstěhoval do Nového Strašecí. Zemřel 4. ledna 1858 v Nových Strašecích.
Pátý syn Jan se roku 1843 oženil s Vincenzií Seydlovou z Hudlic a odstěhoval se a stal se v Hudlicích učitelem. S Vincenzií měl dva syny Františka a Jana . syn Jan se stal kapelníkem a oženil se s Aloisií Brožovou z Hudlic. Měl s ní 7 dětí. Zemřel kolem roku 1900 v Hudlicích jeho manželka se i s dětmi odstěhovala do Prahy na Vinohrady.
Syn Matěje Václav se stává rolníkem a obchodníkem v Málkově a dědí po otci statek. Roku 1861 se žení s Marií Ježkovou z Tmáně s ní má 8 dětí, ale jen 5 dětí se dožívá dospělosti. Nejstarší syn Josef se stává pekařem a po svatbě s Kristýnou se stěhuje do Lochovic. Dcera Anna zůstává na statku. Vdála se za Františka Křížka. Syn Bohumil se oženil s Julií Boukalovou s kterou měl dceru Annu a Josefu a syna Václava. Bohumil padl 27.8 1917 na frontě. Další syn František se oženil s Marií Kašpárkovou za Skalska, s kterou měl tři syny Františka, Josefa a Jaroslava a dcery Elišku. František padl roku 1914 na frontě. Syn František byl zahradnickým pomocníkem v Bělé pod Bezděsem a zemřel v roce 1935 v sanatoriu v Darkově. Druhém Josefu se ví jen to že žil v Nupaku a byl ženat s Marií Hančarovou. Třetí syn Jaroslav se v roce 1929 vyučil řezníkem v Podbořanech, v roce 1932 byl hotelovým sluhou v Mladé Boleslavy. Dcera Eliška se vdala za Františka Slance. Nejstarší syn Josef, který se roku 1890 oženil s Kristýnou Vlachovou v Lochovicích, byl pekařem. S Kristýnou měli dvě děti Karla a Annu. Syn Karel žil v Počáplech, kde měl velké zahradnictví a jeho sestra Anna se provdala za pana Kočnaru z Chodouně, s kterým měla dceru Marii. Kristýna pracovala za první světové válce v místním lazaretu jako dobrovolná sestra.
Karel se stal zahradníkem v Lochovicích později v Počáplech. Roku 1917 se oženil s Annou Krubnerovou z Lochovic, s ní měl 4 děti. Nejstarší syn Bohuslav byl můj dědeček, narodil se 22.8 1918 v Lochovicích, nejdříve žil v Počáplech později se odstěhoval do Černošic.
Mladší syn Karel při domácí nehodě umírá v nedožitých pěti let. Opařil se polévkou.
Dcera Jaroslava se provdala za Josefa Svobodu a žila v Černošicích.
Druhá dcera Marie se provdala za Jaroslava Baumrukra a žila také v Černošicích.
Mezi Karlem a Annou dochází roku 1939 k rozvodu od stolu a lože. Karel se stěhuje do Zvoleněvsi a Anna se stěhuje ke své dceři Marii do Černošic kde ve věku 81 let umírá.
Bohuslav se během druhé světové války oženil s Věrou Císařovou z Kotopek. Dědeček byl v letech 1943 až 1945 totálně nasazen nejprve v Meldestellu později v Saské Kamenici. Děda měl s babičkou moji maminku Věru. Děda se vyučil chemigrafem a pracoval pro Mladou Frontu. Zemřel ve věku 78 let. Babička se vyučila kuchařkou a pracovala ve školní jídelně. Zemřele ve věku 64 let.
Maminka Věra se v roce 1970 vdala za našeho tatínka Jiřího Prokeše z Radotína. Maminka vystudovala grafickou průmyslovku. Nejprve pracovala jako korektorka v Rapidu v Praze, později s kolegy založila grafické studio Poly+. Teďka je v důchodu a těší se z vnoučat.
Tatínek celý život pracoval v cementárně v Radotíně, byl vyučen jako strojní zámečník. Umřel v 56 letech.
Poněvadž náš dědeček měl jen dceru Věru tak tím náš rodokmen končí.
